Weekly Colours – Plavba kolem Korsiky, potápění a oblíbené psaní pohledů

Tento týden se nesl v korsickém duchu i když úplně jinak než jsem si přála a představovala. Celý týden nevycházelo počasí (rychlost a směr větru nebo pršelo) na to abychom mohli na místa, která jsme chtěli. Vynechali jsme tak Lavezzi Islands a přírodní rezervaci Skandolu, na které jsem se těšila nejvíc, achjo … Ale přírodě neporučíme, a tak se snažíme najít jiné maličkosti, díky kterým bude každý den stát za to! 🙂 A takto šel náš další týden na moři.

Pondělí –  Moře bylo úplně šílené, každý normální smrtelník by buď zůstal doma (v přístavu na lodi) nebo šel na vycházku do města. My jsme zvolili potápění. Ano, v tom šíleném moři :D. Vyrazili jsme ale s potapěčským klubem, protože to bylo “prý” o chlup bezpečnější než s naším Jambem. Vlny obří (z mého pohledu :D) a my seděli na okrajích malého člunu pro cca 12 osob. Držela jsem se zuby nehty provazu a po pár slaných vlnách v obličeji mě prvotní strach přešel! S každou další vlnou na palubě už jsem jen smála a užívala si ten pocit, že se maximálně můžeme vyklopit. Samotný ponor byl taky dost náročný – místy jen 19°C a to je na mě fakt kosa, protože mám tenký neoprén.

Jen co jsme sestoupili pod vodu, nic jsem neviděla – jen mlhu na masce:(. Instruktor viděl, že nevidím a tak mi gentlemensky nabídl tu jeho. Chudák, to ještě nevěděl, co ho čeká :D. Výměna masky probíhala pod vodou a je to navždy “úkon/cvičení”, které nebudu mít v lásce. Masku sundáte, nezapomínáte dýchat regulátorem, bublinky z výdechu vám jdou ale přímo do nosu (tentokrát bez ochrany masky, takže nic příjemného), oči zavřené, aby nevyplavaly čočky. Nasadíte novou masku, která je ale plná vody a v záklonu pak nosem párkrát vydechnete – tím tu vodu dostanete ven. Velkou odměnou pro mě ale byla jeho luxusní silikonová maska, která byla měkoučká jak peříčko a já si tak celý ponor neskutečně užívala. Mimo zážitky s maskou jsme v podvodních malých jeskyních objevili vzácné červené korály, které rostou jen ojediněle a cca ve 30ti metrové hloubce. Byla to luxusní podívaná!

Odpoledne nám do přístavu v Santa Terese zabloudili 2 delfíni, kteří propluli a ukázali se hned vedle naší lodi. Další “malý sen”, který jsem letos chtěla zažít znovu – vidět delfíny ve volné přírodě, se mi splnil. 🙂 Úžasný den jsem nemohla zakončit líp – otevřela jsem maily a našla tam ty od vás k 2. narozkám blogu. Usmívala jsem se snad i ze spaní až do rána. 🙂 Ještě jednou vám za ně moc děkuju :-*

Úterý – Krátký přesun do Bonifácia. Uf, konečně jsme dopluli na Korsiku. Cesta trvala jen chviličku, údajně byla hrozná a moře stále bláznivé, ale já ji celou prospala jak Šípková Růženka.

Nádherné místo dole pod útesem.

Nádherné místo dole pod útesem.

Když není písek, děti staví z kamínků :)

Z přístavu jsme pak hned vyrazili na procházku pod skály, na kterou loni už nezbyl čas. Bylo sice pod mrakem, ale když vykouklo sluníčko, náležitě jsem si užívala focení. Chvilku jsem i šnorchlovala po okolí, ale byla mi zima, rozřízla jsem si ruku a tak jsem raději počkala na kluky zabalená v ručníku na břehu. Po večeři jsme šli na noční procházku přístavem, kde kotví hooooodně luxusní lodě. Nedalo nám to a tu největší jsme vygooglovali. Pronájem bez “servisu a energií” na 1 týden vyšel na 350.000 $! Úplně za hubičku, co říkáte? 😀

S mým cestovatelem :-*

S mým cestovatelem :-*

Středa – Ráno jsme s Adrim dokoupili poslední pohledy a taky nové “křížovky a hry”. Toto léto luštíme opravdu o sto šest:). Následoval přesun do Propriána a cestou ještě malá zastávka na potápění. Stejně tak jako loni to bylo na místě zvaném Murtoli, kde se nachází vrak letadla. V Propriánu jsme si konečně dopřáli zmrzku, doplnili láhve na potápění a asi 2 hodiny se snažili zprovoznit internet. Pokud budete někdy ve Francii nebo na Korsice, nekupujte si simkartu od operátora SFR, je to fakt peklo!

Kluci se pustili do opravování lodě – aktuálně nám totiž negungovalo skoro nic. Netekla voda, byla špatná baterka a kamsi se dostával vzduch, proto to vypadalo, že nám několikrát došel benzín i když nedošel…

Velkou radost mi večer udělalo čtení newsletteru od Naučmese, kde zmínili můj Letní cestovatelský speciál jako inspiraci na letní čtení a taky další milé zprávy od vás :). Adri se konečně pustil do zpracování analýz k diplomce a já jen nevěřícně koukala, jak se dokáže orientovat v tak šíleném statistickém programu, který musí na výsledky aplikovat. Počítače jsme tento večer vytáhli teprve podruhé. Zápisky z každého dne si píšu na papír a jsem za tento “elektronicko/internetový” detox moc vděčná. Po náročném pracovním červenci, je to balzám na oči i velká úleva pro ruku. 🙂

Čtvrtek – Pustila jsem se do úklidu lodi, už byla opravdu potřeba. Zaběhli jsme na malý nákup a já jsem po pár dnech zase umývala vlasy žitnou mouku. Při další přesunu jsme se nečekaně opět potápěli. Tentokrát na zbrusu novém místě La Campanina. Toto místo si můžete představit jako skálu/horu uprostřed moře. Šli jsme do 28 metrů a objevili jsme podruhé červené korály. Tentokrát o chlup větší a v daleko hojnějším počtu. Fakt úžasná podívaná. 🙂 Večer jsme zůstali kotvit u pláže “Isolella”(kde loni probíhalo mé poprvé a poslední noční potápění) a já jsem si udělala čtecí koutek. Na všechny super články dávám odkazy na konci.

Zatím nejkrásnější západ slunce tohoto léta.

Zatím nejkrásnější západ slunce tohoto léta. Focené z lodi kousek od Isolella.

Pátek – Neděle – Dopluli jsme zdárně do přístavu Cargese, ale bohužel jsme tady zůstali upíchnutí na pár dní. Ve Francii je špatné počasí, nemůžeme na moře a do naší finální destinace Port Napoleon. Mraky se nám honí nad hlavama, lana od lodí nepříjemně vržou a celé dny se to s náma kolíbá ze strany na stranu. Dny se neuvěřitelně táhnou, začalo se mi stýskat a chci už fakt konečně domů. Do naše bytečku (hnízda, jak mu s Adrim říkáme), kde je pohodlná postel, oblíbený kávovar, knihovna a fotky na stěně. A taky se nejvíc těšíme na mamčinu výbornou kuchyni a čerstvě upečenou bábovku. Zkrátka už se po tom roce cestování nemůžeme dočkat a budeme si vážit obyčejných věcí jako by byly neobyčejné.

Za poslední 3 dny jsem se odreagovávala hlavně kreslením a čtením.

Něco jako omalovánky pro dospělé.

Něco jako omalovánky pro dospělé – podle čísel vybarvujete a nikdy dopředu nevíte, co vám vyjde.

Nejvíc jsem se těšila na psaní pohledů pro vás a výlet do města k poštovní schránce.

Moje výletová tradice - psaní pohledů :)

Moje výletová tradice – psaní pohledů 🙂

Čekala mě taky dlouhá, ničím limitovaná sprcha a dneska se v přístavu rozjela i WIFI, tak jsem se po 2 týdnech mohla podívat i na nějaká videa – hlavně gymnastická, protože Američanky měly závody.♥ Teďka mě ještě čeká korektura Adriho diplomky, úklid fotek a snad i Skype domů.

Uf, že to byl ale výživný týden!

Tady ještě odkaz na článek, který si určitě přečtěte. Je od jednoho z mých nejoblíbenějších cestovatelů a skoro sousedů ve Zlíně Miroslava Zikmunda – My jsme v podstatě strašně smutný národ.

Mějte pohodovou neděli a nezapomínejte brát vždycky všechno z té lepší stránky. 🙂

Z čeho jste měli tento týden největší radost vy?

Marti

10 thoughts on “Weekly Colours – Plavba kolem Korsiky, potápění a oblíbené psaní pohledů

  1. Já jsem tento týden taky cestovala. Bydlím na pobřeží moře, v oblasti Mar Menor, která je v létě plná lidí, aut a zmatku. Proto mi udělalo velkou radost výlet do přírody v oblasti Cuenca. Hodně pěší turistiky, příroda, vůně borovic a klid, to nám pořádně dobilo baterky. Navíc jsme si udělali radost a u místních řemeslníku koupili nějakou ručně dělanou keramiku a proutěnou ošatku na kynutí chleba. Taky super týden. 🙂

    • Tvůj týden zní úžasně :). Já taky miluju vůni borovic a na jihu Francie byly skoro všude, tak jsem si načmuchala do zásoby. Mohla bys dát na blog recept na tvůj chlebík i s fotkou nové ošatky, to by se mi líbilo :).

  2. Jééé, krásné počtení a obrázky 🙂
    Tenhle týden jsem měla největší radost z toho, že se koupí jízdenek a zabookováním ubytování potvrdilo moje zářijové cestování – čekají mě tedy tři dny v Tatrách a týden v Bosně. 🙂

  3. Kterejpak z pohledů asi čeká na mě? =O …. Nebo spíše, na který z nich čekám já? =D

    Fotky jako vždy úžasné a líbila se mi ta „mohyla“ z kamínků. Na podobnou (jen tedy dvojici) jsem narazil vloni v Chorvatsku a její focení jsem si náramně užil! Je to takové kouzelné, když ty kameny takto na sobě v klidu sedí ^^

    A co jsem si tento týden užil já? Výlety na kole – ve čtvrtek za kamarádkou (darovat kresbu k narozeninám) a v sobotu na kešulky… Nemůžu se dočkat, až pojedu znova!

    • Doufám, že pohled dorazí co nejdřív, pak dej určitě vědět. 🙂 Kamínky byly naprosto kouzelné. Možná taky začnu stavět 🙂
      Kolik už těch kešek máš na kontě?

  4. Ty malované křížovky miluju a zrovna je mám taky koupené! 😀 Ale některé mám jenom rozdělané, protože když mi to dlouho nejde, musím jít na další. Jsem zvědavá na to (ne)mytí vlasů!

    • Já se snažím být trpělivá a dokončovat, ale co mě teda umí pěkně naštvat, když někde udělám chybu, musím to celé vygumovat a začít znovu! 😀 O (ne)mytí už bude brzo samostatný článek. Ale chci vydržet aspoň měsíc, ať mám nějaký prokozatelný výsledek 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *