Mandalay – návštěva u mnichů, moderní otroctví a západ slunce u dřevěného mostu

Mandalay je naší poslední společnou virtuální zastávkou v Myanmaru. Ani jsem nečekala, že bych k němu posbírala tolik informací a fotek, ale tím jak je to téměř “neprobádaná” země, mně to nedalo a chtěla jsem vám toho ukázat co nejvíc. 🙂

V Mandalay jsme strávili 2 noci a jeden celý den objevováním města. Už když jsme přijeli, něco bylo jinak. Jsme zpátky v civilizaci. Prašné, hrbolaté cesty vystřídal asfalt a starodávné padogy jsme naposled viděli za branami Baganu. Tady se nám chlubivě představovaly moderní domy i jedno velké nákupní centrum – pořád to ale byl takový ten ošumnělý asijský styl, to abyste si nemysli, že to bylo něco extra moderního a čistého. Neblázněte, pořád jsme v Myanmaru :). A poprvé po deseti dnech jsme se radovali, že se možná i najíme po evropsku :).

Vždycky, když jsem v nějaké nové zemi nebo městě, snažím se všimnout i úplných maličkostí, které mi to místo udělají zajímavějším. A tak hodně šmíruju místní lidi, zvyky a hlavně jejich každodenní povinnosti. Minule jsem ukazovala například praní prádla v řece, na fotkách dál uvidíte ještě druhý způsob, který se tady využívá.

ss

Sošky s velkým bříškem uvidíte v Asii na hodně místech – pravděpodobně symbol spokojenosti 🙂

miminko

Velká socha myanmarského tygra a před ním osamocené batole žvýkající nějaké lupínky.

palice na tlučení prádla

Prádlo se tady ještě pořád tluče palicí. Velkou, dřevěnou a celý akt, vypadá docela komicky.

Protože jsme měli na celé město jenom 1 den, využili jsme nabídky našeho backpackers hostelu a objedali si auto s řidičem, který nás doveze kam si řekneme. Vybrali jsme si tak 1 okruh a ukecali ho ještě na extra západ slunce v rámci jedné ceny. Ráno nás pan řidič vyzvedl a jelo se 🙂 Bez auta bychom toho určitě tolik nestihli a pokud chcete vidět všechny hlavní památky Mandalay, tak to za den rozhodně nestihnete, město je docela rozlehlé.

Návštěva u mnichů

Zastávek za den bylo víc, ale já vybrala jen ty úplně TOP, aby neměl článek zase 3 kilometry 😀 Holky se rozhodně chtěly jet podívat do tradičního kláštera a školy mnichů, a protože to bylo po trase, udělali jsme si zastávku i u nich.

Takhle se u nich suší prádlo :D

Takhle se u nich suší prádlo 😀

Jedno jídlo za den

Mnichové mají nárok na 1 jídlo za den, které jim připraví dobrovolníci. Předchází tomu ranní hygiena a ve velké většině případů i holení hlavy.

Téměř jak v lidské ZOO :(

Téměř jak v lidské ZOO 🙁

U této fotky se musím zastavit a trochu ji rozvést. Mnichové každé ráno stojí dlouhou frontu předtím, než do svých kastrólků dostanou jídlo. Vůbec nevím proč, ale stala se z nich „otřesná“ turistická atrakce a šílení cestovatelé a fotografové jim cpou jejich super drahé a dlouhé objektivy až téměř do obličeje. Byla to opravdu hrozná podívaná a já si říkala, jak toto můžou snášet každý den. Vyfotila jsem si je jen párkrát na začátku a pak, když jsem si uvědomila, že to není vůbec správné, telefon jsem schovala.

Klášter, škola i jejich knihovna jsou ale nádherným místem, které má svou atmosféru a kouzlo. Když se po jídle mnichové vrátili ke svým každodenním povinnostem, jejich městečko ožilo a nakonec jsem byla ráda, že jsme sem zajeli. Jen pokud se sem někdy vypravíte, foťte prosím s rozumem. 🙂

pokojíček mnicha

Malý ale útulný pokojíček malého studenta.

Moderní otroctví

Už když jsme spali u Ashley v Yangonu, upozorňovala nás na to, že v Mandalay není skoro nic „pravé“. Všechna ta „úžasná“ místa v průvodcích jsou sice krásná, ale už se nikde nedočtete, jak byla postavena. V roce 1995 měla Mandalay hostit nějaký světový summit (už si přesně nepamatuju který), a protože se chtěla ukázat v co nejlepší světlě, začala stavět nové chrámy a objekty.

krása ale za jakou cenu?

Krása ale za jakou cenu?

Barmští  lidé byli donuceni opustit své domovy a pracovat v Mandalay na výstavbě těchto objektů. Dávná minulost? Vůbec ne, dělo se to tady ještě před 20 lety.

mandalay

mandalay

„Za řekou“

Přes řeku jsme se nechali dopravit podivnou loďkou na velmi smradlavý pohon. Bylo to ale jenom pár minut, takže nic co by se nedalo chvilku vydržet. Jak jsem na začátku psala, že jsem zpátky v civilizaci, po vystoupení na druhém břehu, jsme byli zpátky ve starodávné Barmě. Nedalo se zde půjčit ani kolo ani skútr a protože jsme měli omezený čas, kdy nás měl řidič zase vyzvednout, rozhodli jsme se využít služeb místního kočího.

mandalay

Náš kočí s jeho koníkem. Neuměl ani slovo anglicky, ale vůbec to nevadilo. I tak jsme si rozuměli!

starodávna pagodka

Jiný kraj – jiný mrav, tady to platí uplně stejně o stylu pagod. Zase úpně jiné!

rýžové políčka

Rýžová políčka jsme tady mockrát neviděli, ale tohlo bylo stylové…

v rýžových políčkách

… stála v něm totiž „nečekaně“ pagoda 🙂

pagody různých tvarů

„U dřevěného mostu“

Už když jsme googlovali informace o Mandalay a koukali na fotky, věděli jsme, že sem taky musíme. Vůbec jsme neznali jeho oficiální jméno, ale každý ho tady zná: „Ten dřevěný most“, a taky vás k němu místní rádi nasměrují. Nevěděli jsme přesnou hodinu, kdy bude sluníčko zapadat a tak se vydali i na krátkou procházku po mostě. Po pár krocích to pod náma ale začalo pofidérně praskat a vrzat. A když jsme o kousek dál viděli dělníky, jak lepí jedno dřevo ke druhému, elegantně jsme to otočili a raději jsme šli hledat to nej místo pro fotku.

dřevěný most, skoro na spadnutí

Dřevěný most a lidí jak mravenců.

nádherné siluety před západem slunce

Nádherné siluety při západu slunce.

Tip: Není vůbec potřeba platit drahé lodičky, které slibují ojedinělý zážitek z vody. Stačí sejít pod most a kolem pár políček si najít hliněné cestičky, které vedou až do „vody“. Dá se tam v pohodě sednout a celý západ si můžete vychutnat i ze souše, přesto od vody.

Jak by řekla Miriam: "Kvůli této fotce jsme sem jeli"!

Kvůli tomuto momentu se sem vyplatilo jet 🙂

A na závěr celého našeho výletu jsme samozřejmě museli poslat ještě pár pohledů domů. Sice jim to trvalo trošku dýl, udělaly si zastávku v Thajsku, kde dostaly razítko „Lost in Thailand“ :D, ale do posledního doputovaly do těch správných schránek :). Ani jsem v to po dvou měsících nedoufala.

Pohledy

Rychlovková fotka na letišti, to kdybych je náhodou viděla naposled 😀

S Myanmarem se tedy pro dnešek už finálně rozloučíme. Pro nás to byla 100% nezapomenutelná cesta! ♥ Jsem ráda, že jsem vás na ni mohla vzít s sebou aspoň takto virtuálně, a že jste se díky článkům třeba i něco zajímavého dozvěděli.

Prozradíte mi, který článek se vám líbil nejvíc a taky co vás na Myanmaru nejvíc překvapilo?

Pokud jste náhodou nějaký článek nestihli, tady jsou všechny hezky pohromadě:

Mějte se krásně a příště očekávejte aktuální článek z Belgie.

Marti ♥

6 thoughts on “Mandalay – návštěva u mnichů, moderní otroctví a západ slunce u dřevěného mostu

  1. Děkuji za krásné články. Hned bych tam zaletěla, jen kdyby to nebylo tak daleko. Už se moc těším na další zajímavé čtení. Jen tak dál.

    • Eliško snaží se to zřejmě úplně ignorovat, dívají se do země a soustředí se na to, co potřebují. Ale musí to být hodně těžké…

      • Děkuji za odpověď :), to asi musí, ale tak třeba to berou jako součást toho všeho. Každopádně až tam pojedu, budu stát dál a nefotit!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *