17 věcí, které je dobré vědět před cestou do Myanmaru

My jsme se do Myanmaru vypravili z Kuala Lumpur loni v zimě, tedy prosinec 2014. Nejsme žádní experti na tuto zemi, ale kdybychom znali všechny ze zmíněných 17 věcí, určitě by nám to naše cestování o dost zjednodušilo. Doufám, že aspoň pro někoho z vás bude tento článek užitečný, a ikdyž tam letos třeba neplánujete vyrazit, může vám posloužit jako inspirace do budoucna. 🙂

1.) Jednoduché získání online víza

Získat vízum do Myanmaru je opravdu jednoduché. Podáte si online žádost na stránkách: myanmarevisa.com. Budete potřebovat fotku s bílým pozadím (my se vyfotili u bílé stěny) a vyplníte potřebné údaje – z pasu a o tom, kde budete ubytovaní – přesná adresa hotelu. My couchsurfingovali – tak jsme uvedli adresu hotýlku, který byl poblíž. Naštěstí nás nikdo nekontroloval, tak jsme byli v pohodě :).

2.) Couchsurfing je oficiálně zakázaný!

Ikdyž je zakázaný, my takto v Yangonu 4 noci přespávali. 🙂 Měli jsme ohromné štěstí na úžasně milou Američanku Ashley, která začala ubytovávat ten týden, co jsme ji zkusili oslovit. Od té doby dostává desítky žádostí denně, takže se k ní dostat, bude trošku oříšek. Klidně mi ale můžete napsat a já vám přepošlu přímý kontakt.

s ashley

Ashley, Adri a národní pivo „Myanmar“ 🙂

3.) Kde se  ubytovat?

V Myanmaru vyrůstají nové hotely jako houby po dešti. Guest housy najdete spíš vyjímečně. Klasika je tady dvou nebo čtyřlůžkový pokoj. My jsme cestovali ve čtyřech a protože Sue, Adriho spolužačka, nemohla spát v pokoji s cizím mužem, vždy jsme měli pokoj pro dva.

Většinou vás noční autobus vyklopí před městem, kde na vás začne ječet tisíc taxikářů jejich nabídky. Snad každý taxikář má dohody s různými hotely v dané oblasti, za to že jim k nim přiveze hosty a shrábne tučnou provizi. Proto je super, pokud se vám podaří udělat booking předem nebo máte od někoho doporučení a víte kam přesně chcete.

Každý pokoj si jděte napřed prohlídnout a až pak kývněte na to, jestli se necháte ubytovat nebo ne. Je obří rozdíl mezi pokojem za 20 dolarů a pokojem za 30 dolarů. V tom za 30 můžete mít klimatizaci, voňavé povlečení, snídani i ručníky. V tom za 20 jsme měli pavouky, plíseň, smrad, nechutné jídlo a ještě víc nepříjemného majitele. Čtěte Tripadvisor a nebojte se být “přísní”.

4.) Poplatky při vstupu do měst

Do oblastí jako Inle lake a Bagan si nachystejte speciální vstupní poplatek – cca 15 $. Dostanete “lístek” s datem vstupu a kdyby vás náhodou nějaký papaláš kontroloval, tak byste mu ho měli ukázat. Nám se tyto “výběrní místa” nepodařilo nijak obejít, protože místní taxikáři tam zřejmě povinně musí stavit.

Když je zácpa, taxikáři vybalí noviny...

Když je zácpa, taxikáři vybalí noviny…

5.) Hotovost a v jaké měně?

Do Myanmaru se doporučuje vzít dostatečná hotovost pokud cestujete na kratší dobu. Můžete mít dolary i eura, ale co je důležité, aby byly bankovky opravdu nové a rovné. Miriam naše další spolucestující si své dolary před cestou ještě raději přežehlila :). 2x se nám stalo, že nám dolary prostě nevzali. Bankomat jsme potkali asi jenom 1x, ale nezkoušeli jsme ho. Na platbu kartou ještě pár let zapomeňte.

Místní měna se nazývá “Kyat” a směnný kurz jsme si zjednodušili na cca 1 000 kyat = 1 dolar. Hotely, poplatky při vstupu do měst a některé památky jsme platili v dolarech, jídlo a autobusy v kyatech.

TIP: Na cestu si přibalte i speciální pytlíček nebo taštičku na peníze. 300 dolarů jsme dostali jako 300 bankovek kyatů. Takže trošku balík peněz, který se nám skoro nikam nevlezl. Bankovky jsou navíc fakt hnusné a smrdí, takže si svou krásnou peněženku nechcete hned odrovnat.

Balík peněz

Jsme v balíku!

6.) Myanmar není drahý

Ceny se hlavně na turistických místech mění (zvyšují) každým dnem. Pokud jim bohatý postarší norský pár zaplatí, to co si řeknou, protože je to pro ně pořád směšná částka, pak se ostatním “chudším” baťůžkářům o dost hůř smlouvá. My se vždycky ptali místních “známých” kolik má co stát. V Yangonu nám nejvíc poradila Ashley, v Inle Lake jsme pozvali na pivo majitele hotelu a jeho tipy byly taky velmi cenné. 🙂

Poradil nám přesné částky kolik máme max. za co zaplatit – např. celodenní projížďka po jezeru Inle – loďka pro 6 lidí – 18 dolarů za den. Možná by se dalo smlouvat ještě víc ale nám ty 3 dolary na osobu přišly naprosto v pohodě a rádi jsme podpořili místní ekonomiku. Do loďky jsme přibrali ještě dva Švédy z autobusu, tak to vyšlo akorát.

Oproti uvedeným cenám na internetu např. v roce 2012 je nárůst snad i 100% (vstupy do měst, památky a autobusy.) Proto smlouvejte a smlouvejte, hlavně u taxíkářů, kteří byli snad nejhorší, jaké jsem kdy potkala. V porovnání se zbytkem Asie jsou ale ceny naprosto normální. Jídlo bych řekla, že je levnější, ale za to míň chutné. Není to tedy žádná tragédie. Čím dřív Myanmar navštívíte, tím míň i zaplatíte. 🙂

Inventura kolik, že to vlastně ještě máme?

Inventura kolik, že to vlastně ještě máme?

7.) Neplaťte za focení, vy jste celebrity

Neplaťte venku nikomu za to, že si chcete něco vyfotit! V tomto jsou experti hlavně děti, které umí slovíčka jako “photo, photo please” vyfotíte a pak “money, money, no food”, někdy to rve srdce, ale jsou na každém rohu. Jiná situace je v pagodách a v oficiálních objektech, kde to mají napsané. Dobré je si předtím na googlu zjistit, jestli se tam vyplatí fotit nebo je to jen další “pagoda” ničím speciální oproti té předchozí.

8.) Naučte se čísla a pozdravy

Aby vás na trhu neošidili, je super znát jejich čísla. Je naprosto běžné, že pro místního budou stát banány 300 ale pro turistu i 600. “Máš to na kartonu napsané, ale když neumíš po našem, já si v angličtině řeknu kolik chci!” Nám tento trik poradila Ashley a fakt fungoval. Na trhu nás chtěli ošidit asi 2x, ale když jsme jim ukázali, že umíme čísla a hezky je pozdravili, tak jim jen mohly oči z důlků vypadnout a ještě nám dali nějaké ovoce navíc.

Stejný trik můžete zkusit i na taxikáře – na papír jim napište v jejich “písmu” kolik max. za danou cestu zaplatíte, daleko líp se s nima potom jedná. Je to 10 klikyháků, ale celý pobyt vám můžou rozhodně zpříjemnit.

Celá myanmarská abeceda a dole užitečná čísla.

Celá myanmarská abeceda a dole užitečná čísla.

9.) Do hlavního města se nejezdí

Mohlo by se zdát, že je hlavním městem Yangon, ale není to tak. Oficiální hlavní město je Nai Pay Taw, ale nikdo tam nejezdí, protože tam nic není.

10.) Pořiďte si vlastní simkartu

Situace na trhu s telekomunikací se za poslední rok a půl neskutečně změnila a pořád měnit bude. Dva roky zpátky by vás místní simka vyšla na víc než 1000 dolarů. Po vstupu dvou velkých operátorů na trh jsme si loni v prosinci koupili simku už jen za cca 2 dolary.

Mniši a moderní technologie ... naprosto běžný úkaz v celém Myanmaru...

Mniši a moderní technologie … naprosto běžný úkaz v celém Myanmaru…

Místní wifi je fakt pomalá a to všude i v lepších hotelech, proto se vyplatí si vlastní simku pořídit. Ale bacha na fakt, že zatím funguje jen ve dvou městech – Yangon a Mandalay. Některé hotely navíc nemají internetové stránky, stále používají „Zlaté stránky“ tak se jim nebojte zavolat a udělat booking postaru přes telefon :).

11.) Nebojte se autobusů a nočních přejezdů

Cesty v Myanmaru jsou pořád ještě značně katastrofické, hlavně v horských oblastech. Nicméně tak nádherné dálkové a pohodlné autobusy nemá snad ani Student Agency 😀 Překvapení celého výletu. Hledejte fialovou společnost “JJ”.

Pohodlný bus od společnosti "JJ"

Pohodlný bus od společnosti „JJ“

Místní prodejna v Yangonu (kousek za vlakovým nádražím), kde si můžete koupit lístky na autobus.

Místní prodejna v Yangonu (kousek za vlakovým nádražím), kde si můžete koupit lístky na autobus.

12.) Nepodporujte stát, ale místní lidi a firmy

Stát většinu přijmu např. z vlaků investuje zpátky do armády a do zbrojního průmyslu. Proto raději volte autobusy než vlaky, jsou navíc i rychlejší. Víc o Myanmaru, politické situaci a nebezpečných oblastech si můžete přečíst třeba tady.

Vlakové nádraží v Yangonu

Vlakové nádraží v Yangonu

13.) Jezte jako místní

Z lepší restaurace jsme si odvezli tak akorát hoooodně nepříjemné zažívací potíže. Pravděpodobně špatné kuřecí maso. U místních sice všechno chutná po oleji, ale zase je tam jistota, že to prošlo varem. Jeden z nejlepších obědů, co jsme v Yangonu měli nás pro dva lidi vyšel na 1,2 dolaru :). A to se vyplatí.

Luxusní oběd za $ 1,2.

Luxusní oběd za $ 1,2.

A tahle vypadala naše oblíbená restaurace z venku :D

A tahle vypadala naše oblíbená restaurace z venku 😀

Specialitou myanmarských ulic jsou tyto mini plastové židličky a stolečky téměř v každé restauraci.

Specialitou myanmarských ulic jsou tyto mini plastové židličky a stolečky téměř v každé restauraci.

14.) Zahalte si ramena i kolena

Ikdyž je venku na zdechnutí, mějte s sebou do všech pagod a posvátných míst aspoň dva šátky – jeden přes ramena, druhý neprůsvitný přes kraťase, popř. dlouhé pláťáky na převlečení. Platí i pro kluky! Miriam měla dlouhý žlutý průsvitný šátek přes kraťase a musela si “pronajmout” jejich šátek, protože se jim zdál nedostatečně zahalující.

15.) Půjčte si kolo

Kde to půjde, tak cestujte na kole. 🙂 Kolem Inle lake na kole jsem popsala v tomto článku a v Baganu na elektrických kolech to taky bylo neskutečné. Některé hotely kola půjčují zadarmo, stačí se jen zeptat.

Barmou na kole :)

Barmou na kole 🙂

16.) AirAsia zdarma transfer na letiště

Když budete v Mandalay tak určitě využijte transferu na letiště zdarma od AirAsia. Před odjezdem kontrolují letenky, takže se nedá moc oklamat, pokud letíte s někým jiným.

17.) A bonusový poslední bod – Muži v sukních

Nelekněte se outfitu barmských mužů. Jejich každodenním oděvem je sukně zvaná “longyi” (vyslovuje se “lonži”).

Adri jako místní model v lonži :D Moc mu slušela, ale chodilo se mu v ní pěkně blbě!

Adri jako místní model v lonži 😀 Moc mu slušela, ale chodilo se mu v ní pěkně blbě!

Doufám, že se mi podařily sepsat hlavní body o Myanmaru a někomu tak třeba ulehčit rozhodování jestli se tam vypravit nebo ne. My jsme z Myanmaru i po půl roce naprosto nadšení a moc rádi na něj vzpomínáme. A proto se ve čtvrtek a pátek můžete těšit na další dva nové články odtud. 🙂

Mějte se krásně a připijte na dnešní národní den Belgie (21.7.) 🙂 Já k večeři opět ukuchtila naši skvělou českou svíčkovou, protože hranolky nechci chvilku zase ani vidět!

Marti

p.s.Pokud byste se do Myanmaru chtěli vypravit a něco by vás zajímalo, co jsem ve článku nezmínila, můžete mi napsat sem do komentářů nebo klidně i na mail: martikroci@gmail.com. Ráda poradím, když budu vědět.

5 thoughts on “17 věcí, které je dobré vědět před cestou do Myanmaru

  1. Tak to je slušná změna cen (viz sim karty =D)… Díky za další článek. Mimochodem, k čemu přesně je ten šátek (na kolena a ramena)? Máš fotku, jak to má vypadat? =) … No a ti mniši taky nemaj chybu =D Pokrok holt nezastavíš! =D

    • Jen nějaký šátek na zahalení, nic víc v tom nehledej 🙂 Klidně ti ale stačí tričko s krátkým rukávem a kalhotama pod kolena. Tím že ale bylo ukrutné vedro, jsem se toho na sobě snažila mít opravdu co nejmíň – tílko a mini kraťásky, proto jsem si musela vždy extra zakrýt ramena a dát něco i přes nohy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *