Východ slunce z Mount Batur na Bali

Nikdy jsem moc neholdovala vycházkám po horách, pokud jsem si u toho aspoň nemohla natrhat čerstvé borůvky. Přežila jsem orienťák na lyžáku, když nebyl na Šumavě sníh, a pak si ještě vzpomínám, když jsem byla malá, že jsme byli jednou v Tatrách. Tím ale moje „horolezecko-chodící“ záznamy končí 🙂

A teď si představte, že jste na Bali, pohodička, výletování a taťka se chytne nápadu našeho průvodce, že by bylo přece úžasné na ten Batur i vylézt. Hahaha vtipe vylez – doslova! NO WAY! Mamka rezolutně odmítla po dobrudružství z deštného pralesa, že už s ním nikam neleze 😀 Adrimu už začínala stáž a tak se tatínek obrátil na mě! Já, která jsem nikdy nikam nevylezla, navíc jediné boty na výběr jsem měla žabky nebo sandály a polezu na aktivní sopku, která má 1717 metrů… To určitě! A tak se nápad zavrhl… ale jenom na pár dní!

Rodičům zbývaly poslední dva dny na Bali a taťka se rozhodl, že na ten Batur přece jenom vyleze, že když už je tady, že to chce zažít. Mamka se na mě prosebnýma očima podívala, že ho přece samotného nemůžu nechat jít a že musím s ním. Tak jsem tedy celá „nadšená“ zařídila odvoz na 1:30 ráno a šla vyhrabat z batohu jediné ponožky a aspoň trochu teplé věci.

Mt. Batur na Bali

Mt. Batur na Bali

Odjížděli jsme z Padangbai, který je cca 2 hodiny cesty od místa, z kterého se vychází. Sami vás ale na trek na sopku nepustí a tak si musíte zajistit i vůdce. Ten náš nás už čekal u auta, rozdal baterky a šlo se ihned na věc (bylo něco kolem třetí ráno – tma nejčernější!). Tempo bylo naprosto vražedné, místy jsem je podezřívala, že snad musí utíkat. Asi po 20 minutách byla první zastávka a to jsem teda zavelala já, že jestli chtějí takto letět, tak jdou dál sami.

Našemu průvodci bylo 21 roků a turisty nahoru vodí každý den poslední 3 roky, téměř bez přestávky. Takže minimálně 1000x už nahoře byl, proto ta brutální kondička. Taťka se mi smál, že když to zvládne on ve svých letech, tak já musím taky, akorát pořád zapomínal na ty moje sandály, které byly každých 10 metrů plné sopečného popela a ostrých kamínků…

Na úplný vrchol jsme vyšplhali zhruba za 2 hodinky s krátkou pauzou pod vrcholem, kde byla malá budka a aspoň tam tolik nefučelo. Východ slunce byl chvilku po šesté, takže jsme si něco málo přes hodinku ještě počkali. Dali jsme si horký čaj a užívali jsme si, že jsme toho dne první, kdo na sopku dorazil.

Ještě před rozedněním...

Ještě před rozedněním…

... bylo krásné vidět, jak tma ustupuje a my můžeme rozeznávat mraky ...

Bylo krásné vidět, jak tma ustupuje a my můžeme rozeznávat mraky …

Tohle je bezkonkurenčně moje nejoblíbenější fotka z celého výšlapu. Nula úprav, všechno zařídila příroda :-)

Tohle je bezkonkurenčně moje nejoblíbenější fotka z celého výšlapu. Nula úprav, všechno zařídila příroda 🙂

Taťka nejvíc spokojený, že jsem tam s ním vylezla...

Taťka nejvíc spokojený, že jsem tam s ním vylezla…

... a já samozřejmě taky, protože to byla nádhera!

… a já samozřejmě taky, protože to byla nádhera!

Toto je druhá špička kráteru Mt. Baturu...

Druhá špička Mt. Batur a částečný pohled dolů do kráteru …

Nechtěla jsem tam úplně zahučet, takže jak to vypadá uvnitř kráteru, si vygooglujte nebo si tam udělejte výlet :D

Nechtěla jsem tam ale úplně zahučet, takže pokud chcete vědět,  jak to vypadá uvnitř, vygooglujte si to, nebo si tam udělejte výlet 😀

Východ slunce na Baturu krásně osvítil i jezero, které se nachází na jeho úpatí :)

Východ slunce na Baturu krásně osvítil i jezero, které se nachází na jeho úpatí 🙂

Moje umělecká samozřejmě nesmí chybět do sbírky :)

Moje umělecká samozřejmě nesmí chybět do sbírky 🙂

Po cca dvou a půl hodinkách na samotném vrcholku, jsem se psychicky připravovala na cestu dolů... do té doby jsem totiž vůbec netušila, kama jsme lezli... byla tma jako v pytli!

Po cca dvou a půl hodinkách na samotném vrcholku jsem se psychicky připravovala na cestu dolů… do té doby jsem totiž vůbec netušila, kama jsme lezli… byla tma jako v pytli!

Konečně jsem se naučila fotit panoráma :)

Konečně jsem se naučila fotit panoráma 🙂

Při cestě dolů nám sluníčko trošku zalezlo, ale stejně to bylo super. Bilé mraky v kontrastu s černou půdou byly zvláštní, ale krásné :)

Při cestě dolů nám sluníčko trošku zalezlo, ale stejně to bylo super. Bílé mraky v kontrastu s černou půdou byly zvláštní, ale krásné…

Expedice je úspěšně za náma!

Rodinná expedice je úspěšně za náma! Byla jsem naprosto zničená 😀

Oni ty cedule mají zkrátka všude originální!

Oni ty cedule mají zkrátka všude originální!

A tady je poslední fotka z našeho výletu - Mt. Batur v celé své kráse.

A tady je poslední fotka z našeho výletu – Mt. Batur v celé své kráse.

Pokud byste se na Mt. Batur někdy chystali, tak je asi nejlepší vyrazit z Ubudu. Bali Eco Cycling nabízí túru za celkem slušnou cenu, právě z odvozem z Ubudu –  víc info kdyžtak tady. Určitě mějte aspoň tenisky a teplou bundu, protože nahoře brutálně fouká a já jsem se klepala jako ratlík.

Vůbec nelituju, že jsem se tam vyškrábala a taťkovi tímto znovu děkuju :*

Jak jste na tom s vycházkama do hor vy? Chodíte? A kam byste kdyžtak doporučovali zajít u nás v Čechách?

Krásný den

Marti♥

 

Komentáře
  1. Jana napsal:

    Jsi úžasná dcera! Tatínek musel být moc šťastný, že měl doprovod 🙂 Musela to být super odměna po tom výšlapu vidět vycházet slunce a jak se nebe a krajina kolem mění.

    Řekla bych, že tady stačí vylézt na jakýkoli kopec a ten pocit výhledu do krajiny je prostě nádherný. Jen vnímat. V jednom filmu – Nádherná zelená http://www.csfd.cz/film/38006-nadherna-zelena/ – se lidé daného kmene radili vždy na vrcholu kopce a rozhodnutí činili právě tam.. A to hlavně z toho důvodu, že měli čistou mysl, poté co se vyškrábali nahoru ;-)))

  2. onepatas napsal:

    Tomu říkám majestátní výhled! Úplně jsem si rozpomněl na dětská léta, kdy jsme s rodiči na dovolených vždy chodili na túry =D Tehdy jsem za to zabíjel, ale nyní? Dneska mě toto naopak táhne – vyrazit si na procházku. Každopádně takovýto výšlap na mě teprve čeká =D

    Jinak, kolik už těch svých uměleckých fotek máš? =P

    • Marti napsal:

      Mně se to právě taky zalíbilo, tak uvažuju, že jak mi Adri přijede, že se na nějaký kopec vypravíme i v Čechách 🙂 A mých uměleckých? 😀 Hoooooodně 😀 Album budu teprve dělat, takže nemám nejmenší tušení 🙂

  3. avespasseri napsal:

    To jezero pod tím z těch fotek vysloveně udělalo skvost! Krásné místo a rozhodně stálo za výšlap 🙂
    Já mám jednu zvětšenou fotku ze srílanského Adam’s peaku 🙂 Pověsila jsem si ji tak, abych na ni ráno viděla z postele… že mě jako namotivuje radostně vstát. Ha, ha 🙂 Ale krásně se na ni při povalování v té posteli hledí a vzpomíná… jak jsme tam šlapali s baterkou x hodin. Ještě že to bylo v noci, za denního světla bych se v půlce otočila a šla dolů… kdybych měla vidět jen ten kopec vzhůru :-)))
    Podobně jsem lezla i na Gabal Musa na Sinaji 🙂 (Mojžíšova hora). Ale to bylo kratší 🙂

    • Marti napsal:

      Wow, ty jsi taky dobrý „horolezec“ 🙂 Já jsem o Adam’s peaku na Srí Lance přemýšlela, ale byla jsem od něho daleko a nebyla podle místního kamaráda úplně sezóna tam lézt, tak jsem si to vynahradila na Bali 🙂
      S tou fotkou k posteli je to dobrý nápad, každý den ti aspoň připomene, že den může začínat úžasně 🙂

      • avespasseri napsal:

        Tak ta snaha tam byla… ale jak vidíš, moc nefunguje, že bych vyskočila z postele s vidinou krásného východu slunce :-))
        Já měla štěstí, vylezla jsem tam s jednou speciální skupinou, kterou jsem průvodcovala… měla to jako jediná ve svém programu. Bylo těsně před začátkem sezóny… cesta ještě nebyla osvětlená, nebylo tam ještě tolik lidí a už tam prý nebyly ty pijavice či co :-))) Byli to páni doktoři, vzali to tenkrát odborně, s veškerou energetickou přípravou, naplánovanými přestávkami a tak. I jsme druhý den pořádně nechodili 🙂 Já za ten víc jak půlrok na Srí Lance byla už docela vytrénovaná, chodila jsem jako průvodkyně pořád na nějaké ty chrámy a na Sigiryu, takže pořád nahoru a dolů, nahoru a dolů :-))

  4. BabetaRuns napsal:

    Naaaaadherny fotky!!

  5. Veronika napsal:

    Aaaach, to je nádhera! Máte super fotky, taťka je sympaťák a je dobře, že tě nakonec přemluvil – věřím, že budete mít oba zážitek do konce života 🙂
    S těma horama to mám úplně naopak – já je miluji a chození po horách je pro mě ideální představa dovolené. 🙂

    • Marti napsal:

      Děkujem Verunko 🙂 No neboj já k tobě taky chodím pro inspiraci, jak každý den běháš a makáš na sobě… se vždycky zamyslím, že bych jako taky měla 😀

  6. Lucie napsal:

    Tatínek vypadá opravdu moc spokojeně 🙂 krásné fotky, Marti, strašně nechci aby tyhle tvoje asijské články někdy skončily 🙂

    • Marti napsal:

      :-* děkujeme 🙂 Luci mám jich ještě pořádnou dávku v zásobě, o články se tedy neboj … to spíš o mě, mám ještě pořád teplotní, popříjezdový šok a nějak se mi nedaří aklimatizovat 😀 Chodím navlečená víc než při mínus 30° ve Finsku!

  7. Olinka napsal:

    Marti, teda ty fotky jsou naprosto nádherné! Člověk se občas musí k něčemu vyburcovat, i když uznávám, že v těch sandálech to musel být dvojnásobně náročný výšlap. Ačkoli už jsem viděla i rodinku vyšlapující si to po hřebenovce v Jeseníkách v crocsech – oproti tomu jsou ty sportovní sandály docela ok 🙂

    • Marti napsal:

      Olinko, děkuju za milý komentář 🙂 Mákla jsem si to teda jo, ale s odstupem času jsem za takový trénink i ráda. Skvělá příprava na jaro, až vytáhnu první šatky 🙂

  8. Martin napsal:

    paráda a super fotky! .) taky jsme tam vylezli, ale bez průvodce… sice tvrdí, že to bez něj nejde, ale je to jen další balijský trik jak připravit turisty o peníze.

    • Marti napsal:

      Děkuju 🙂 My tam potkali kluky, co taky chtěli jít bez průvodce (a nakonec šli), ale museli zaplatit aspoň „vstupné/whatever“ za to, že je nějaký místní potkal … Každý den tam jde mraky lidí a nechápu, že to mají tak podchycené…

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *