Den 18 – Střípky z francouzského jihu

Po náročné noci jsme dorazili úspěšně do přístavu Hyeres, odkud jsme i vyplouvali. Tím, ale naše cesta zdaleko neskončila. Bylo potřeba dopravit loď do jiného přístavu – Port Napoleon, kde bude stát přes zimu. Autem jsme tam cca za 3 hodinky, ale někdo s lodí musí po vodě a to znamená dalších 14 hodin! To už se nám s Adrim fakt absolvovat ale něchtělo a tak jsme s radostí přijali nabídku, že převezeme auto 🙂

Cestou do Napoleona jsme si udělali menší výlet do Giens! Maličké městečko, kde skoro nic není, ale je tam hezká zátoka s jedním klubem, kam jezdí Adriho rodina každý rok na dovču. Prošli jsme si okolí, kde byl nádherný výhled na celou zátoku a zapíchli to na pláži. Protože tady Adriho každý zná, mohli jsme si půjčit šlapadla a vyrazit na obhlídku po vodě. Přijemně unavení jsme si nachvilku schrupli na dokonalé venkovní pohovce a před odjezdem ještě stihli mňam piňacoládu.

Giens

zátoka

IMG_2320

Vůbec nám nedošlo, že je pátek a vyrážet z pláže po 6 večer je ten nejvíc nejdebilnější nápad. V zácpě jsme se sekli skoro na 45 min :(. Navigace nám ukazovala, že pojedeme přes Marseille. Byla jsem celá natěšená, že se tam konečně podívám, ale upřímně řečeno není vůbec o co stát. Když ji Adri přirovnával ke ghettu, nechtěla jsem mu věřit. Díky bohu jsme tam ale nemuseli stavit, protože to město je fakt škaredé. Kolem cest samé divné příbytky, plno odpadků, posprejované zdi, špinavé ulice … takto jsem si jih Francie nepředstavovala ani náhodou. Oprava z roku 2015 – Marseille sama o sobě je nádherná, článek o ní najdete tady :).

Do přístavu jsme po zdlouhavém hledání dorazili o půl 10 večer. Dostali jsme tip na skvělou omeletu v místní restauraci, kam jsme dorazili chvilku po příjezdu. Bohužel, ikdyž byla restaurace plná, nám řekli, že už nám nic neuvaří. 🙁 Jídlo jsme s sebou neměli a do města se nám vracet 2x nechtělo, protože vypadalo značně divně. Ale co se dalo dělat, hlad byl. Někde mezi kempem a otvíracím mostem jsme potkali hotýlek, kde se ještě svítilo, tak jsme tam zastavili. Usoudili jsme, že jsme natolik mrtví, že spát v autě nechceme. Mezitím nám totiž ještě došla zpráva, že s lodí kotví někde na ostrůvku u Marseille a v Napoleonu nebudou dřív než ve 12 dopoledne. Ubytovali jsme se a dostali jsme i výbornou bagetku s parmskou šunkou, kterou nám šel připravit někdo s recepce, protože v kuchyni samozřejmě už taky nikdo nebyl. Tomu aspoň říkám péče o hosty 😀 Detaily o hotelu nezmiňuju záměrně, měl 2 ** a naprosto jsme se po skoro 3 týdnech spokojili s velikánskou čistou a suchou postelí! 🙂

Poslední článek z mého lodního deníku…

… už zítra!

Marti

Komentáře
  1. Ivet napsal:

    Mně se Marseille naopak docela líbila, mnohem špinavější a nebezpečnější mi přijde Paříž..

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *