Den 17 – Nudle přes palubu! – Si je vomis sur le bateau, je vomis sous le vent!

Český překlad by mohl znít asi takto: “Blijete-li, blijte po větru”. Velmi užitečnou větu mě naučili už první den, ale až dnes jsem měla šanci ji použít 😀 Mořká nemoc se mě zase záhadně vyhla. Děkujííí! Ostatní už takové štěstí ale neměli.

Hned co jsme ráno vyrazili z Ajaccia, ocitli jsme se na horské dráze. Jízda trvala celých 24 hodin 🙁 Chtěla jsem si aspoň číst, ale po tom co na mě přistála první vlna a celé sudoku se rozpilo, jsem knížku nechala hezky dolce v kajutě v suchu. Moře bylo otřesné ikdyž svítilo sluníčko. Vítr byl natolik silný, že jsme seděla v mikině a roupama nevěděla co dělat. Házelo nás to ze strany na stranu, takže se každý držel čeho mohl a byl rád, že je rád. Po pár hodinách jsme všichni byli jak přejetí. Naprostý opak oproti první klidné cestě na Korsiku.

Blížil se večer, když najednou Adri vyskočil a na něco v moři ukazoval. Až po pár sekundách mi došlo, co to je. Nevěřila jsem vlastním očím! 2 gejzíry vody vedle sebe, a pak další a další. 2 menší velryby se prohnaly kolem naší lodi. Nešly vidět, protože nevyskakovaly z vody tak jako delfíni, ale jejich originální dýchací systém je prozradil. Byla to úžasná podívaná a pořád se nepřestávám divit, jak mě příroda umí překvapit 🙂 Celí nadšení z největších savců na světě, se nám zase vrátila nálada a cesta se tak stala o trochu snesitelnější.

Přišel čas večeře a já si moc nedovedla představit, jak v těchto podmínkách někdo hodlá vařit. Jean-Pierre byl tak moc hodný a chopil se uvaření vody na instantní nudle. I tento drobný úkon na rozhoupaném moří je doslova o zdraví. Samozřejmě se popálil, protože rovně to nešlo ani náhodou. 3 minuty vydržet, než se nudle “udělaly” a pak je nějak nasoukat do sebe. Otřesná večeře, ale velice chytrá. Nějakou energii mi to trochu dalo, ale důvod č. 2 byl ostatními oceňovaný nejvíc. Šly lehce přes palubu 😀 Omlouvám se za detaily, ale nedalo mi to 😀

noodles-550x550

Jak už jsem párkrát psala, když prší nebo přijde větší vlna, máme v naší kajutě mokro. Nebylo tomu jinak ani při této cestě, tentokrát v takovém měřítku, že jsme tam nemohli s Adrim ani spát. Já jsem si udělala místo v hlavní kajutě na lavici, Adri spal dobrovolně venku. Ikdyž o spaní se tuto noc moc mluvit nedalo. Celou noc běžela zaplá vysílačka, někdo lítal na záchod nebo ven přes palubu. Jednou jsem spadla i z “postele” 😀 Co bylo ale nejotravnější byla polička s alkoholem nad mojí hlavou, takže rum mi taky nedal spát. Z naší kajuty se pořád ozývalo práskání dvířek jedné skřiňky :(. Byla jsem ji zavírat 3x a po čtvrté jsem si donesla pásku a na pevno ji zalepila 🙂

Skoro od začátku naší plavby mělo naše kormidlo zapnutého autopilota a nebylo tomu jinak ani přes noc. Normálně se u “kormidla” střídá jeden člověk po 2 hodinách, ale jelikož bylo tentokrát všem zlem a mě nechali spát, kontrola probíhala tak nějak od oka.

Čas vůbec neubíhal, … kontrolovala jsem kolik mil nám chybí do cíle a jakou jedeme rychlostí a vždycky si dopočítávala kolik ještě…. Usla jsem až nad ránem, kdy se zároveň moře trochu uklidnilo. To už jsme se ale blížili k Francii!

24 hodin na moři dá člověku pořádně zabrat!

Mohlo by se teď zdát, že je naše plavba u konce. Kolem Korsiky ano, ale ještě pár dní výletování nás čeká. Zítra se můžete těšit na malou reportáž z jihu Francie a další dny budou o tom, jak se loď připravuje na zimu. Doufám, že dneškem nepřestane číst 🙂

Zítra naviděnou z francouzského jihu – Giens 🙂

Marti ♥

5 thoughts on “Den 17 – Nudle přes palubu! – Si je vomis sur le bateau, je vomis sous le vent!

  1. Skvělé, jen jsem se nedočetla, jak jsi na tom byla ty. Taky jsi šla po větru? Toto bych nechtěla zažít.

  2. Vítr, co jsem teď zažila u moře, bych na moři tedy rozhodně zažít nechtěla :-))) Aneb článek o tom, jak se z idylky stane na chvilku peklíčko :-))) Ale zas je asi nač vzpomínat 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *