Den 1 – Úvod do plachtění s JAMBEM

Po nekonečné noci v autě jsme konečně dorazili na místo nalodění. Já, ledová kostička, jsem roztála blahem. Chvíli po 7 ráno krásně svítilo sluníčko, všude byl božský klid a my čekali na předání lodi v městečku Hyeres. Poprvé na jihu Francie ♥

Hyeres

JAMBO de Bruxelles, tak se jmenuje naše loď, která nás doveze na místa, kam by to suchou nohou nešlo. Jambo znamená ahoj v africkém jazyku “kisoueli”.jambo

10,3 metrů na délku a 3,8 metrů na šířku, 3 kajuty na spaní, pidi mini toaleta, ještě menší kuchyňka, něco jako obývák a venkovní posezení. Toď vše, nic víc nic míň. Byla jsem v šoku, jak na něčem tak malém zvládneme v 5 lidech tak dlouho plout. Ale postupné překvapení odeznělo a nějak jsem se s tím sžila. Njn nikdy předtím jsem na lodi nebyla ani nevěděla , jak to chodí, takže mě třeba dostal “pohyblivý sporák”, jen venkovní sprcha, ukrytá lednice nebo úložný prostor všude možně.

Jambo

Kajuta

Po první obřím nákupu zásob na 2 dny jsme odpluli. V dohledu jen širé moře, západ slunce a 20 hodin plavby před námi. Všichni mě strašili, jak mi bude blbě, a že když budu blít, tak jedině po větru. Haha! Adri mi poradil trik, abych si zafixovala horizont a nekoukala nahoru. Fungovalo to! On mi odpadl pod nátlakem zázračné pilulky “Mercalm” (Klidné moře). Já si tu chemickou sračku ale nedala a jak krásně mi bylo. 😀

cestou

Musím přiznat, že jsem vůbec nevěděla, co čekat, ale celá cesta širým mořem byla skvělá. Viděla jsem 2 nádherné šedé delfíny, jak si to frčeli kolem naší lodě. Chápete? V Evropě, ve volné přírodě vidět delfíny? Já ne, ale bylo to rozkošné, oni byli. A po asi 20 minutách další, tentokrát černo-bílý pár. Byla jsem z nich nadšená, takže mi blbě být ani nemohlo.

Naše posádka se skládá ze 4 zkušených námořníků a mě :-D! Jsme značně nesourodá jednotka: Já, Adri, Thierry – Adriho taťka, Jean-Pierre a Marc, kamarádi. Poslední jmenovaný má něco přes 80 let a je nejvíc cool, že pořád ještě plachtí!

Kluci mají nastarost všechno, já si jenom lebedím. Ani nádobí nemusím umývat (zatím)! Baví mě pozorovat, jak zvládají vázat uzly, vytahovat kotvu nebo se orientovat na mapě a díky kompasu vůbec trefit, kde je Korsika 😀

Zatím netuším, jak dlouho tady budeme. Je to značně spontánní plavba a kde se nám bude líbit, zůstaneme dýl. První zastávkou bude Calvi a poslední na jihu má být Bonifacio. Pofrčíme tedy kolem západního pobřeží Korsiky, kde je rozmanitá příroda, skály, zátoky, přírodní rezervace, hodně míst na potápění a taky dobrá síť přístavů, kde můžeme doplnit zásoby. Na východním pobřeží jsou jen skoro samé pláže a o tom by byla zase jiná dovolená…

… pokračování zítra 🙂

Marti

Komentáře
  1. avespasseri napsal:

    Takové spontánní jízdy jsou nejlepší 🙂 A nejlepší je, když je na co při té plavbě koukat… ať už zajímavý ostrov, nebo delfíni. Taky miluju delfíny! Ta naše loď tenkrát měla ještě to patro nahoře – tam, nebo na palubě jsme se zdržovali nejvíc, protože tam nám špatně nebylo. Nejhorší nápad je zalézt si při plavbě do podpalubí :-))
    Mimochodem „jambo“ je z jazyka kiswahili, což je svahilsky znamená „svahilština“ :-)))) Můžeš mi věřit, kdysi jsem se svahilsky učila. Toužila jsem jet do Keni nebo Tanzánie :-))

    • inspiruj.me napsal:

      Patro nahoře jsem všem okolním lodím vždycky jenom tiše záviděla 😀 Proto jsem se za 3 týdny ani moc neopálila, jen tak lehce, aby se neřeklo…
      Marc, ten nejstarší, právě v Africe pár roků žil, proto i to jméno lodi. 🙂 A ty ses do té Afriky vypravila nebo ne?

      • avespasseri napsal:

        Bohužel. Když tam jela kamarádka s kamarády, neměla jsem zrovna na to peníze. Tak mi přivezla alespoň svahilské noviny :-)) Dodnes jsem je nepřelouskala :-)))

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *