Hardest and Toughest Job in the World …

… being a mum ♥

Krásná imageová reklama od P&G. Mrkněte 🙂

Mě osobně se nejvíc určitě líbí gymnastika, úžasný příběh a pak i detaily v podobě třeba ukázky místních snídaní. Čeho jsem si všimla asi až napotřetí bylo podprahové sdělení některých výrobků, které byly vyobrazené na míň než sekundu, jen se tam tak nenápadně mihly. Všimli jste si jich taky?

Doteď vzpomínám, jak jsem byla malá a máma mě vodila na gymnastiku. Ikdyž jsem to na olympiádu nedotáhla, je na mě pyšná i teď v gymnastice pro „seniory“ = pro dospělé. 😀

A co vy, máte nějaké vzpomínky, zážitky, jak jste začínali se sportem nebo třeba hudebkou a mámy vždy musely být u toho?

Těším se na vaše komentáře pod článkem 🙂

Marti ♥

Komentáře
  1. avespasseri napsal:

    Ajajaj, tahle reklama ve mně vzbuzuje protichůdné pocity. Na jednu stranu je to krásná ukázka toho, že když člověk jde za svým snem, naplno, tak ho může dosáhnout. Byly doby, kdy jsem olympiády sledovala, a prožívala s těmi sportovci úspěchy, i prohry. Přišlo mi to skutečnější než televizní seriály. Skuteční lidé se skutečnými touhami, naplněnými i nenaplněnými. Naladit se na jejich úspěch je krásný pocit. Na druhou stranu upředňostňování vrcholového sportu oproti tomu běžnému. Zbožnění honby za úspěchem, za výkonem, navzdory všemu, bolestem, zraněním atd., atd. A teď, jako matka malého dítěte, v tom vidím ty strašně ambiciózní rodiče, kteří tlačí na své děti, aby byli nejlepší na celém světě… a děti, aby jim vyhověli, dřou a dřou. A jen strašně málo z nich tomu přání rodičů dokáže (logicky) vyhovět. Ani se pořádně nevyspí (já tak strašně propaguju dostatečný spánek :-)). Nemluvě o tom, jak pak ti „slavní“ olympionici někdy dopadli. Nikdo si na ně po x letech ani nevzpomněl.
    Jako malá jsem sportovala… a nosila medaile. I do té hudebky a do tancování jsem chodila. I do té gymnastiky 🙂 (Ještě stále cvičíš? To je super!) Ale jsem vděčná rodičům, že to vždycky brali tak, abych prostě měla nějaký pohyb, abych měla možnost se rozvíjet všestranně tam, kde mě to baví a kde mi to jde. Radost, rozvoj, ne výkon. A tak to zatím dělám i s dcerou.

    • inspiruj.me napsal:

      Děkuju moc za komentář. Ráda si přečtu jiné/nové názory, z těch se pak člověk stejně nejvíc naučí. To pro případ kdybych ty reklamy i jednou sama vymýšlela 🙂

      Vrátila jsem se ke gymnastice asi po 10 letech a užívám si to jak nikdy. Pro radost – s tím s tebou naprosto souhlasím.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *